Pro duši.cz

Týden je potřeba začít zvesela, a tak jsem se rozhodla vám alespoň slovně zprostředkovat nevšední zážitek z konstelovaní, které bylo extra sexuálně léčivé aneb jak pravila moje kamarádka, se kterou jsme tuhle konstelaci stavěly: „Tolik sexu jsem neměla za celej život!“

Když jsem před setkáním říkala partnerovi, že bych chtěla zkonstelovat nějakou pohádku, koukal na mě dost nechápavě a taky padla nějaká slova o zbytečnosti tohoto počinu.

Nedala jsem se a svůj záměr jsem po pár minutách vysypala kamarádce. Souhlasila

A tak jsem se jaly konstelovat Sněhurku a sedm trpaslíků.

Konstelovat pohádku? Jako proč?

Protože v pohádkách je vždycky nějaká skrytá informace pod čarou!

Jaké překvapení se odkrylo už na začátku…

Myslivec zcela fascinován prsy macechy by udělal cokoliv, aby mohl maceše byť jen palec u nohy oblíznout. Starý submisivní mládenec pak vylákal na popud macechy Sněhurku do lesa na koloušky..

Osamocená Sněhurka nechápala, proč ji tam myslivec nechal na pospas lesu a také jí přišlo vskutku líto, že jí slíbil koloušky a žádné jí neukázal.

Tady jsme s kamarádkou objevily obří Sněhurčinu naivitu. Takovou, že měla doslova vymetenou celou hlavu.

Sněhurka se 2 dny motala v lese až objevila malou chaloupku. Sice jí přišlo hloupé se do chaloupky vkrást, ale byla ráda, že může na chvíli spočinout v bezpečí.

„Počkám tu na obyvatele chaloupky a ti mi určitě poradí, jak se dostanu domů. Za celou dobu jsem nepotkala v lese nikoho. Snažila jsem se najít nějakou dobrou duši – poutníka nebo stařenku. Ti by mi zajisté pomohli. Ale nikoho jsem nepotkala.“ se srdcem na dlani povídala kamarádka v roli Sněhurky.

K večeru se po práci vrací domů 7 trpaslíků. Zastaví se před chaloupkou a naskytne se jim pohled jako z hororu.

V chaloupce leží obryně. Skrz maličká okénka vidí neskutečně velké části těla ženy.

„Pane Bože, ženská! Co tady uprostřed lesa dělá? Šel jsem sem, abych od nich měl klid!“ Zahlásí jeden z trpaslíků.

„Jezusiný, ta je roztomilá. Musíme jí pomoci. Chuděrka, co se jí mohlo stát?“ ozývá se další.

Trpaslíci osloví Sněhurku, která je přešťastná, že se právě objevili tak rozkošní obyvatelé chaloupky.

„Vy jste roztomilejší než koloušci a mnohem lepší.“ s dojetím v očích hlásá nejnaivnější žena tohoto příběhu..

Trpaslíci zahájí válečnou poradu bez Sněhurky. Menšina je přehlasována ku prospěchu pobytu Sněhurky.

„Tak dobře, můžeš tu zůstat, ale odpracuješ si to tu.“ zahlaholí vůdce trpaslíků.

Každý trpaslík si pod pojmem „odpracuješ“ představí něco jiného. Více méně ale všem jde o to, aby jim naplnila žaludek.

Jeden z trpaslíků je už od pohledu alfasamec a na Sněhurku už teď začíná mít egoistické řeči: „To, že jsem trpaslík neznamená, že bys měla být ochuzená o techtle mechtle.“

Sněhurka, stále hlavou v oblacích, nechápe, co tím trpasličí alfasamec myslí, ale začíná cítit vzrušení a vzájemnou přitažlivost…

A tak Sněhurka poklízí, vaří a obšťastňuje 7 trpaslíků.

Konstelace pokračuje a Sněhurka začíná být strašně unavená a vyčerpaná. „Já už nemůžu, jsem strašně unavená.“

„Ale já mám hlad. Celý den jsem byl v práci a dal bych si večeři.“ hlásí šéf trpaslíků.

Ozývají se i další. „Ano, ano, já bych si dal taky kaši.“

Sněhurka je vyčerpaná, ale naléhavým prosbám o naplnění žaludků trpaslíků vyhoví.

„Potřebuju nějaký drogy!“ zahlásí zničehonic Sněhurka.

Představa o životě na růžovém obláčku se rozplývá.

V tom se macecha dívá do svého zrcadla a zjišťuje, že Sněhurka neplní služby, jak se domluvily. Vydává se k ní s dost silným matrošem (sušené houby speciálního druhu), kterým se sama před návštěvou Sněhurky sjede.

„Dooobryyyyy deeeen.“ pisklavým afektovaným hlasem zdraví macecha Sněhurku. „Přinesla jsem ti jablíčkaaaa.“

„Já ale žádná jablíčka nechci. Jste moc hodná, ale nedám si.“ oponuje Sněhurka.

Po chvilce naléhání Sněhurka podlehne a sjede se jablkem. Protože to byla ale silná nálož (mnohem silnější než dávky, na které byla Sněhurka doposud zvyklá), ulehne na zem a není schopná ničeho…

Najednou se v konstelaci ukáže zajímavý obraz.

Sněhurka leží zdrogovaná na zemi.

Trpaslíci po práci přichází a jsou nervózní, že není schopná akce.

Trpaslíci se jeví v této konstelaci jako muži, kteří chodí kutat do dolů a po službě si rádi užívají mladé maso naivní Sněhurky.

Sněhurku do tohoto procesu navlíkla macecha, která ji prachsprostě pase a dodává drogy, aby se Sněhurka nebyla schopná dostat z naivního drogami opojného stavu vědomí a nepláchla jí.

A nyní přichází na řadu princ, který Sněhurku v původní verzi pohádky má vysvobodit.

„Ahoj.“ pozdraví mladík nesměle Sněhurku.

„Ahoj.“ odpovídá Sněhurka ležící na zemi a koulí na něj sjetýma očima.

Princ ala mladík je nezkušený stydlivý panic, kterého poslali ostatní chlapi na zkušenou ke Sněhurce. Touží po tom, aby z něj Sněhurka udělala dospělého muže se vším všudy.

Což se opravdu po chvíli stane.

„Nemáš drogy?“ poptává se zanedlouho po aktu Sněhurka.

Společně si dají ještě jednu dávku a výlety s houbami končí. Oba se necítí moc dobře. Poslední dávku si užili, jak se patří, ale jakmile se trochu mátoří, chtějí se z nevěstince vzdálit. Jde to pomalu a ztuha, ale daří se jim to.

Společně se ruku v ruce s velkou úlevou vydávají vstříc lepším zítřkům bez drog.

Zní to dost ujetě, ale i tak se nás s kamarádkou dotklo několik témat, která s námi po konstelaci pracovala.

A to jsou: – otázka mužská dominance a převahy ve vztahu k ženám, vztah k sexualitě, program „počkám na svého zachránce a nechám se vysvobodit“, naivita ve všech možných oblastech života a také bezmezná důvěra v osoby méně či více blízké.

Našli byste se taky v některém tématu, které nám konstelace Sněhurky otevřela? Nečekáte také třeba někdy na to, až vás někdo ze svárů osudu vysvobodí?