Pro duši.cz

Obrátila se na mě klientka, která mj. dlouhodobě řeší vážné kožní problémy na nohou, s tím, že ji  v současné době trápí hlavně lítost a vztek. Také vnímá pocit, že se na ni chce někdo přiživovat.  Začínáme sezení regresní terapie…

Jak byste svůj nynější stav popsala?

„Mám vztek. Jsem pořád v takovým kolečku. Už bych chtěla něco dělat. Ráda bych z toho kolečka vystoupila, ale nevím jak a ani nevím, co s tím. Chtěla bych, aby se mi nohy rychleji uzdravovaly a ne pořád dělat jenom to, co musím.“

Je někdo, kdo vám v tom brání?

„Asi jo.“

Je živý?

„Jo.“

Má nyní svoje tělo?

„Ano.“

Jedná se o muže nebo ženu?

„Muže.“

Znáte ho?

„Napadá mě můj přítel.“

Jak vám v uzdravování brání? Působí na vás nějak energeticky?

„Ne. Chce mít svoje pohodlí a zázemí. Mně to připadá, že to chtějí i moje děti.

Jak se to na vás odráží?

„Jsem potom unavená. Chci, aby muž a děti všechno měli, taky aby bylo napečený a uklizený. Potom jsem unavená.“

Vytahují z vás energii?

„To snad ne. Já jim energii posílám. Já nevím, kdo to na mě fláká. Ale že by tohle s mojí rodinou byla příčina mého vzteku, to ne.“

Kdo na vás co fláká?

„Nemůžu se tam dostat.“

Jedná se o někoho živého nebo mrtvého?

„Je živej. Nechce, abych se hnula!“

Je to muž nebo žena?

„Muž.“

Má nyní svoje tělo?

„Jo.“

Znáte ho?

„Ne.“

Jak je starý?

„50 – 60 let.“

Je z okolí vašeho bydliště?

„Ne. Nevím, kdo na mě může takhle z dálky působit.“

Proč to dělá?

„Aby se mstil.“

Mstí se vám za nějaké minulé životy?

„Ne. Spíš nechce, aby byli lidé zdraví a přemýšleli normálně. Chce, aby byli ovečky, šli za ním a podmanil si je.“

Proč si vybral zrovna vás?

„Asi ze mě má strach.“

Proč?

„Asi proto, že bych mu mohla narušit jeho plány.“

A proč chce mít zrovna vás jako ovečku?

„Jako by se mohl dostat přese mě nahoru ke zdroji. Já mu v tom ale bráním.“

Jak mu v tom bráníte?

„Prosím svého anděla strážného, aby u mě byl a chránil mě. Taky děkuji Bohu, že mohu žít tenhle život, abych mohla něco z minulých životů odčinit. On to nechce slyšet.“

Jak dlouho na vás působí?

„Rok.“

Kdy začal?

„Když jsem se začala uzdravovat.“

Setkal se s vámi někde?

„Asi jo.“

Kde jste se potkali?

„U mojí kožní lékařky.“

Bavila jste se s ním osobně?

„Ne.“

Mluvila před ním vaše lékařka o vás ?

„Možná. Mluvila o mně v té souvislosti, že i když mám vážné zdravotní problémy, tak neztrácím víru a optimismus. Uváděla mě asi jako příklad.“

Viděla jste se s ním od té doby?

„Ne.“

Působí ten muž na více lidí tímto způsobem?

„Myslím, že jo.“

Na kolik lidí takto působí?

„Na deset.“

Zeptejte se ho: „Uvědomuje si, že je to černá magie?“

„Jo, uvědomuje.“

A co na to říká?

„Má z toho radost!“

Řekněte mu, ať se podívá do budoucnosti, co za to bude mít, když takhle působí na lidi.

„Nic nevidí.“

Tak ať se podívá pořádně.

„Nechce to vidět.“

Co tam vidí? Co s ním bude?

„Je tam černá díra a z ní vyzařují bílý a černý paprsky. Takový peklo.“

Zeptejte se ho: „Jak se cítí, když to vidí?“

„Je mu tam hnusně.“

Řekněte mu, ať se podívá do budoucnosti na to, jak se bude mít, když přestane na lidi působit pomocí černé magie.

„Asi se bude mít dobře.“

Co bude dělat?

„Řeholníka.“

Jakou prací se bude zabývat?

„Vstoupil by do kláštera.“

Jak by mu bylo?

„Asi divně.“

Práce v klášteře by byla odčiněním za to, co dělal?

„Jo.“

Může si tedy vybrat mezi peklem, které viděl, nebo klášterem.

„Říká mi, že si vybral klášter.“

Nechtěl by tedy přestat s tím, co dělá?

„Ono ho to baví.“

Zeptejte se ho na to, jak by se líbilo jemu, kdyby na něj někdo takhle působil?

„Vracel by to.“

Působí na něj také někdo?

„Taky. Někdo živej.“

Kdy začal s působením na další lidi?

„Když na něj dotyčný začal působit.“

A proč to vrací lidem, kteří na něj nepůsobí?

„Tahá z nich dobrou energii.“

Co s tou energií potom dělá?

„Drží ho při životě.“

Jo? A jak mu je? Jaký má život?

„Je mu dobře. Napájí se láskou a dobrem, co ti lidé mají v sobě.“

Proč nechce mít sám v sobě dobro?

„Nepotřebuje ho, tahá ho z jiných lidí.“

Netahá to dobro z něj taky někdo?

„Asi ne.“

Je to, co nyní dělá, nápad z jeho hlavy?

„Není.“

Kdo mu v tom radí?

„Někdo černej.“

Řekněte mu, ať se na toho černého podívá, když si myslí, že ta energie je pouze pro něj. Co on na to?

„Říká, že se ho nebojí a bude silnější než je ten černej. Je to spletený – jako kdyby se prolínali.“

Co říká na to, když vidí, že ho ovládá černý rádce?

„Jako kdyby si uvědomoval, že z toho nemůže ven, tak potřebuje energii z lidí, aby nikdo nepoznal, že je taková zrůda.

Tou zrůdou myslí sebe nebo černého rádce?

„Sebe.“

Řekněte mu, že kdyby nečerpal energii z lidí, tak by rádci jeho energie stačit nemusela a mohl by z toho kolečka ven.

„On má strach, že by umřel.“

Kdo mu do hlavy dává strach, že umře?

„Jeho rádce.“

Zeptejte se ho, jestli je nemocný?

„Ne, není.“

Ať si uvědomí, že ty myšlenky pochází od černého rádce.

„On neví, jak se z toho má dostat.“

Bylo by dobré začít tím, že přestane pomocí černé magie čerpat energii z lidí.

„Říká mi, že by to zkusil, ale nemůže se mu nic stát.“

Může mu pomoci jeho anděl strážný. Ať se pomodlí a poprosí svého anděla strážného. Co se děje?

„Vidím kolem něj slabé bílé proužky.“

Jaký z toho máte pocit?

„Neutrální.“

Proč se mu neobjevuje anděl celý? Je někde schovaný?

„Asi jo. Je zazděný.“

On si zazdil svého anděla strážného?

„Vypadá to tak.“

Zeptejte se ho, proč si zazdil svého anděla strážného?

„Aby mohl čerpat energii z lidí, protože by mu to jeho anděl strážnej nedovolil. Teďka se ale bojí, že zůstane sám.“

Každý má svého anděla strážného, který dotyčnému pomáhá. Mohl by mu také pomoci, kdyby zrušil zeď, kterou mají mezi sebou.

„Zkusil by to zrušit. Nechce to dělat. Ale neví, jak dál. Když mu nikdo nepomůže, tak to bude muset pořád dělat a nabalovat na sebe víc lidí, které bude vycucávat.“

Jak tu zeď udělal?

„Ten černý nad ním mu slíbil věčnost, že bude furt žít.“

Udělal tu zeď on nebo jeho černý rádce?

„On, protože mu jeho anděl strážný řekl, že není možné, aby mu někdo slíbil věčnost. On se na anděla rozzlobil a za trest ho zazdil s myšlenkou, že to dokáže s černým rádcem.“

Jak tu zeď postavil? Myšlenkami nebo něco říkal?

„Za každého člověka, kterého ulovil, tak mezi sebe a anděla dal cihlu.“

Kolik cihel mezi nimi je?

„100, ale z deseti lidí čerpá teď nejvíc.“

On má spojení se 100 lidmi?

„Ne ne, jen s námi deseti. Vždycky ty lidi vycucá, nechá je být a najde si jiný.“

Mohl by tu zeď zkusit zrušit. Chce ji odstranit?

„Ne, nechce.“

Chce pomoc od svého anděla strážného?

„Jo.“

Aby mu jeho anděl strážný mohl pomoci, tak musí zrušit tu zeď.

„Tak jo.“

Řekněte mu, ať se pomodlí a poprosí o bílé světlo z Universa a svítí na zeď, kterou si mezi sebou a andělem vytvořil. Co se tam děje?

„Jde z něj proud světla. Něco za tou zdí je.“

Je za tou zdí jeho anděl strážný?

„Už asi ne. Odešel od něj.“

Tuto myšlenku mu nakukává jeho černý rádce?

„Jo.“

Ať si uvědomí, odkud ta myšlenka je a svítí na zeď.

„Je tam taková díra.“

Ať se soustředí a svítí dál.

„Vypadá to jako kdyby se ta zeď na některých místech úplně rozšklebila a z těch míst jde silný proud světla.“

Je to světlo příjemné nebo nepříjemné?

„Nevadí mi.“

Ať pořád svítí a vy mi říkejte, jak to tam vypadá.

„Vidím takový bílý světýlka. Zeď je zdola proděravělá, ale že by se rozbourala, to ne.“

Tak ať ještě svítí.

„Už z toho jde takový žlutý světlo. Najednou jako kdyby to puklo. Anděl se tam mihl, zasvítil a trochu pohasl. Už by asi mohl vystoupit z té zdi.“

Řekněte pánovi, ať ještě chvíli vydrží a svítí.

„Teď vidím fialové světlo. Je to tam celkově světlý. Ale je tam maglajz a chaos. Všude proudy světla.“

Máme do toho zasahovat?

„Ne.“

Tak ať se pán pomodlí a svítí dál.

„Je tam fialová barva a zeď se rozplývá. Jako kdyby tam ten anděl byl! Celé se to prosvěcuje. Vidím mlhavé bílé světlo, které přechází do žluté barvy. Zeď je hrozně děrovaná a skrz ni prochází velký proud světla. Zdá se, že anděl svítí zevnitř a proti němu svítí pán. Světla jdou proti sobě a pomáhají si.“

Super. Tak ať pokračuje ve svícení. 

„Snaží se.“

Co říká na to, že za zdí prosvítá anděl?

„Má radost, že ho vidí.“

Tak ať ještě svítí.

„On se snaží, ale občas mu to zhasne.“

Řekněte mu, ať se pomodlí andělíčku můj strážníčku a znovu poprosí o bílé světlo z Universa. Ať svítí a přitom se soustředí na radost, kterou má, když vidí svého anděla strážného.

„Občas se tam mihnou šediví andělé, ale hnedka se rozprsknou. Vypadá to, jako by se jeho anděl strážný chtěl prodrat mlhovinou, ale je tam ještě taková šedivá skořápka.

Co se s tou skořápkou děje, když na ni pán posvítí?

„Zesvětluje se. Kolem je ještě bordel, měl tam toho moc. Vypadá to jako po bitvě. Všude jsou šedivý vraky a úlomky. Nad tím se prostor prosvěcuje, aby se to vyčistilo. Barvy se prolínají od šedivé do fialkové, střídají se.“

Jaký máte pocit ze strážného anděla, který se tam zjevil?

„Když začne svítit, tak dobrý. Když na to tak koukám, tak to nevnímám. Vidím, že se tam něco děje. Někdy anděl prosvítá více, někdy méně, ale snaží se.“

Můžeme jim s tím nějak pomoci?

„Ne, musí to udělat ten muž sám.“

Ať se znovu pomodlí andělíčku můj strážníčku a poprosí o bílé světlo z Universa. Může i zesílit intenzitu světla. Jde mu to líp?

„Jo. Vypadá to tam ale divotvorně. Snaží se, ale už mu to zase moc nejde. Zvláštně to tam svítí. Vidím takovou bílou kouli a z ní jdou paprsky. Zvláštní..“

Je to jeho anděl strážný?

„Ne, rozpustilo se to.“

Zeptejte se pána, kde je jeho anděl strážný?

„Nemůže ho najít. Snaží se. Celkově prostor prosvítává. Jako když vylétává pruh bílého světla. Anděl o sobě dává vědět, že tam je. Ještě je před ním slabá stěna bordelu.“

Řekněte pánovi, ať si uvědomí, že tam anděl strážný je. Co na to říká?

„Jo, je rád. Ale připadá mi, že nemá dostatek sil, aby to zvládl.“

Je tam nějaký slib, který brání v rozpuštění té skořápky?

„Ano. Slíbil, že to nikdy nezruší.“

Když nyní dotyčný vidí anděla, zeptejte se ho, nechtěl by ten slib zrušit?

„Chtěl.“

Jak ten slib zněl?

„Zatracuji svého anděla strážného, abych mohl žít věčný život s pomocí živých lidí a jejich energie.“

Ať ten slib zruší. Co se děje?

„Vidím jako by se ta šlupka úplně začala rozevírat.“

Je ten slib úplně zrušený?

„Ne úplně. Ještě je potřeba jednou zopakovat to, že to ruší.“

Tak ať to zopakuje. Jak to tam vypadá?

„Je tam zvláštní světlo. Když ten slib rušil, tak se tam rozsvítilo. Byl tam jeho anděl strážný, Zářil a žhnul. Prostor se čistí.“

Zeptejte se pána, jak se cítí?

„Dobře. Říká mi, že se mu ulevuje v srdci.“

Sledujte dál, co se děje.

„Vypadá to jako kdyby se pán s andělem propojovali.“

Je to jeho pravý anděl strážný? Proveďte jeho kontrolu, prosím.

„Září.“

Omluvte se mu za to, že ho kontrolujeme. Co na to říká?

„Říká, že se nic neděje.“

Zeptejte se pána, jestli může zrušit spojení, které je mezi vámi?

„Může ho zrušit.“

Je to spojení vázané nějakým slibem?

„Není. Vidím jak od něj vedou nitky k lidem a postupně zlátnou. Začínají se stahovat.“

Sledujte, co se děje s nitkou, která vedla od něj k vám.

„Ještě tam drobek zůstalo.“

Pouze z vaší nitky nebo i z ostatních?

„Jenom z mojí, protože věděl, že přese mě by se dostal k informacím ze zdroje.“

Řekněte mu, že teď už ví o svém andělovi strážném, který mu rady ze zdroje může dávat.

„Krásné světlo odsává nit do sebe. Všechno je zalité světlem a všechny nitky se rozplývají. Je tam příjemné klidné ticho. Je to tam vyčištěné.“

Jak je pánovi?

„Dobře.“

Řekněte mu, že kdyby něco potřeboval, tak se může obrátit na svého anděla strážného.

„Vidí ho tam a říká, že to zkusí.“

Zeptejte se jeho anděla strážného, jestli můžeme pánovi ještě nějak pomoci?

„Už ne. Záleží to na něm. Může vykročit zase správnou cestou. Záleží pouze na něm, jestli se nechá znovu zviklat nebo ne. Nad lidmi, které u sebe měl nebo je vycucával, už nemá moc ani sílu. Nemůže se vrátit. Tito lidé jsou srovnaní a v bezpečí. Ztratil nad nimi moc.“

Včetně vás?

„Ano. On je nyní sám sebou. Záleží, jestli se dá tou správnou cestou. Má 2 možnosti – buď znovu sklouznout nebo se napravit a jít dál.“

Poděkujte za nás za obě pánovi a i jeho andělovi, že s námi spolupracovali. Říkají něco?

„Odpovídají, že není zač a usmívají se.“

Pán už teď ví, na koho se může obrátit.

„Ano, pokyvuje hlavou.“

Anděla strážného u sebe bude pořád mít. I když není vidět, tak tam bude.

Jak se cítíte vy?

„Dobře, jsem v pohodě.“

Odkud vedla nitka, kterou jste s pánem byla spojená?

„Napadlo mě srdce.“

Poproste si také o bílé světlo z Universa a naplňte si jím místo, kam nitka vedla.

„To to tam svítí!“

Bylo toto působení pána spojené i se vztekem na rodinu?

„Ano.“

Máte nějaké otázky, na které se potřebujete zeptat?

„Ptala jsem se na to, jestli mě může ještě někdo takhle napadnout a říká mi to, že ne. Mám nějakou formu ochrany. Nevím, jestli bych poznala, kdyby něco takového znovu začalo, ale nejspíš jo.

Ještě mě tak napadá, proč přebíral zrovna lidi od mojí kožařky?

Aha! Věděl, že ta doktorka lidi uzdravuje a tak ti lidé energii měli.“

Klientka se protahuje, s úžasem ve tváři a s úsměvem na rtech končíme toto sezení.